Koncentrační tábor Sztutowo (Konzentrationslager Stutthof)
Umístěn v říšské župě Gdaňsk-Západní Prusko (Reichsgau Danzig-Westpreussen), v ústí řeky Visly, poblíž Gdaňského zálivu.
V této lokalitě fungoval od 2. září 1939 do 30. září 1941 tábor pro válečné zajatce Stutthof (Zivilgefangenenlager Stutthof), od 1. října 1941 do 7. ledna 1942 zvláštní tábor Stutthof (Sonderlager Stutthof) a pracovně výchovný tábor (Arbeitserziehungslager Stutthof).
Od 8. ledna 1942 do 9. května 1945 existoval ve Sztutowu samostatný koncentrační tábor (Konzentrationslager Stutthof) a ve stejné období probíhalo jeho rozšiřování. Vězni pracovali v četných podnicích a továrnách. V táboře byli umísťováni Poláci z řad aktivistů podzemních organizací, politických a kulturních aktivistů, inteligence. Směřovaly sem i transporty z dalších koncentračních táborů, z regionu Białystok a z celé řady evropských zemí. Na přelomu let 1943 a 1944 bylo v táboře cca 6 tisíc vězňů, převažovali mezi nimi Poláci z Pomořanska. V květnu roku 1944 byla do tohoto tábora odeslána skupina vězňů z vězení Pawiak. Po vypuknutí varšavského povstání dorazily transporty s civilním obyvatelstvem a povstalci.
Od června 1944 se do tábora dostávali Židé z pracovních táborů v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Ve stejném období sem byli převáženi i maďarští Židé z táborů Płaszów a Auschwitz. V souvislosti s přibývajícími četnými transporty Židů se počet vězňů zvýšil na více než 60 tisíc; část z nich byla vyslána do továren a poboček tábora. V tomto období probíhaly hromadné popravy v plynové komoře s použitím cyklonu B. Od léta 1942 v táboře fungovalo krematorium, kde byla spalována těla zavražděných vězňů.
Veliteli koncentračního tábora byli postupně: SS-Sturmbannführer Max Pauly (do 31. srpna 1942) a SS-Sturmbannführer Paul Werner Hoppe (1. září 1942 až 9. května 1945).
Od 25. ledna 1945 probíhala evakuace tábora. 23. dubna 1945 bylo v táboře ještě 4508 vězňů; byli evakuováni mořskou cestou do Flensburgu. Rudá armáda obsadila Stutthof 9. května 1945.
Po celou dobu existence tábora jím prošlo cca 110 tisíc vězňů. V táboře a jeho pobočkách zahynulo cca 65 tisíc vězňů různých národností.